|
|
Pražské pravoslavné chrámy
Svobodová, Petra ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Luptáková, Marina (oponent)
Resumé Pražské pravoslavné chrámy Prague Orthodox Churches Petra Svobodová Tato práce podává přehled pravoslavných chrámů a kaplí v Praze, které pravoslavná církev využívala od 70. let 19. století do dnešních dnů. Popisuje historii objektů a jejich získání pro činnost pravoslavné církve, architekturu, vybavení a výzdobu chrámů a některé další aspekty. Prvním chrámem, který církev získala, bych chrám sv. Mikuláše na Starém městě, skvost barokní architektury, který využívala od roku 1870. Po roce 1945 jí to bylo znemožněno. Po neúspěšných pokusech získat další chrám se roku 1933 podařilo získat kostel sv. Karla Boromejského v Resslově ulici, dnes katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se zde ukrývali parašutisté, kteří atentát spáchali. Jejich objevení mělo následky nejen na chrám, ale i na celou českou pravoslavnou církev. Dnes je zde vybudován Národní památník hrdinů heydrichiády. Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech byl vybudován již roku 1925 jako hřbitovní kaple. K pravidelným bohoslužbám začal být využíván až roku 1945. Je to jediný chrám v Praze vybudovaný od základů pravoslavnou církví. Ve stejném roce vznikla v tzv. Profesorském domě v Bubenči domovní kaple sv. Mikuláše. V roce 1994 církev získala pro...
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Rigorózní práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni, a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
|
Nedělní škola a její učitelé na začátku 21. století
Tkadlečková, Alena ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Filipi, Pavel (oponent)
TKADLEČKOVÁ Alena. Nedělní škola a její učitelé na začátku 21. století [diplomová práce]. Praha: Univerzita Karlova, Evangelická teologická fakulta, Katedra praktické teologie, 2013. 71 s. Vedoucí diplomové práce: ThDr. Ladislav Beneš. ANOTACE Diplomová práce nazvaná "Nedělní škola a její učitelé na začátku 21. století" zkoumá především teoretické základy nedělní školy a jejích učitelů v rozhovoru se současnou praxí v Českobratrské církvi evangelické. Hlavním tématem první kapitoly je nedělní škola ve vztahu k bohoslužbám, její obsah, záměr a formy. Druhá kapitola se zabývá učitelem nedělní školy jako autentickým, reflektujícím a pověřeným svědkem. Třetí část zkoumá prostředí a dobu, které nedělní školu a její učitele obklopují. Jejími tématy jsou: postmoderní svět, Českobratrská církev evangelická, konkrétní sbor. V podtextu celé práce stojí otázka identity učitele nedělní školy.
|
|
|
Pražské pravoslavné chrámy
Svobodová, Petra ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Luptáková, Marina (oponent)
Resumé Pražské pravoslavné chrámy Prague Orthodox Churches Petra Svobodová Tato práce podává přehled pravoslavných chrámů a kaplí v Praze, které pravoslavná církev využívala od 70. let 19. století do dnešních dnů. Popisuje historii objektů a jejich získání pro činnost pravoslavné církve, architekturu, vybavení a výzdobu chrámů a některé další aspekty. Prvním chrámem, který církev získala, bych chrám sv. Mikuláše na Starém městě, skvost barokní architektury, který využívala od roku 1870. Po roce 1945 jí to bylo znemožněno. Po neúspěšných pokusech získat další chrám se roku 1933 podařilo získat kostel sv. Karla Boromejského v Resslově ulici, dnes katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se zde ukrývali parašutisté, kteří atentát spáchali. Jejich objevení mělo následky nejen na chrám, ale i na celou českou pravoslavnou církev. Dnes je zde vybudován Národní památník hrdinů heydrichiády. Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech byl vybudován již roku 1925 jako hřbitovní kaple. K pravidelným bohoslužbám začal být využíván až roku 1945. Je to jediný chrám v Praze vybudovaný od základů pravoslavnou církví. Ve stejném roce vznikla v tzv. Profesorském domě v Bubenči domovní kaple sv. Mikuláše. V roce 1994 církev získala pro...
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Rigorózní práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni, a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
|
Poslední epidemie moru v Českých zemích, zejména v Praze (1713-1714)
Koubová, Markéta ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato práce je členěna do pěti kapitol. Nejprve je stručně vysvětlena epidemie moru z lékařského hlediska i historického pohledu a její výskyt v našich zemích. V hlavní části je zmíněna poslední morová vlna epidemie, která se přehnala našimi zeměmi v letech 1713-1714. Zde se zabývám českými zeměmi a hlavním městem Prahou. Moravou a Slezskem se zabývám pouze okrajově, abych více zdůraznila drobné rozdíly mezi zeměmi a jejich morovými řády. Věnuji se také lékařským zařízením, špitálům a lazaretům, kde leželi nemocní a umírající morem, a také personálu, který se o tyto chudáky měl starat. Velmi důležité byly také bohoslužby, neboť v té době byla společnost silně věřící a původ moru většinou pokládala za trest Boží. Také hygiena ve městech byla ještě v této době značně zaostalá a velkou měrou přispívala k rychlejšímu šíření nákazy. Nezapomněla jsem ani na morové hřbitovy, místa posledního odpočinku smrtelně nemocných obyvatel.
|
|
|
Substituční efekty v náboženství: Jak ovlivňuje výše příjmu alokaci času věřících?
Pauerová, Blanka ; Komrska, Martin (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Cílem této práce je analyzovat alokaci času věřících mezi náboženské aktivity v závislosti na výši příjmu. Prostřednictvím dat z průzkumu ISSP 2008, omezených na evropské katolíky a protestanty, byly odhadnuty modely, které vysvětlují, jak výše příjmu ovlivňuje návštěvnost bohoslužeb, intenzitu modlení a pravděpodobnost vlastnictví náboženských předmětů. Odhady ukázaly, že příjem má na tyto veličiny negativní vliv. Proto byla potvrzena první hypotéza, že věřící s vyšším příjmem méně navštěvují bohoslužby kvůli vysokým oportunitním nákladům. Další dvě hypotézy, které předpokládaly, že věřící s vyšším příjmem tyto návštěvy substituují modlením a náboženskými předměty, byly zamítnuty. Výsledky regresních modelů naznačují odlišný vliv příjmů mezi protestanty a katolíky.
|
host ::
RSS.